Kdo je PeťuŁka ? 1. část

26. května 2013 v 14:50 | P3ťuŁk5.K |  Story of my life
O mě: V celém článku.
Prosím, až to bude kdokoli číst. Čtěte prosím mezi řádky a pozorně. Děkuji.

Jmenuji se - Petra Konopíková.
Narozena - 17/8/1996
Jsem holka z vesnice, co poznala štěstí jen párkrát za život. Už vím, co je smutek, bezmoc, ale i štěstí a totální radost.
Vždy jsem vyrůstala bez mámy, nikdy jsem jí nepoznala a popravdě, bych ani nechtěla ... Podle toho co mi řekl táta, tak vážně nechci. Nejde o to, že by mě táta chtěl pro ti ní poštvat, ale o to, že to dosvědčí i další lidé.
Vážně to nebylo hezké, ví to jen pár lidí, ale už je to tak dlouho, že podělit se o to mohu i s vámi.
Co mi řekl táta a babča ( jeho máma ) - tahala tě po hospodách, mlátila tě, málem si přišla o prst na noze atd ...
A pak ještě další, co ona prováděla tátovi.. O tom, zde, ale mluvit nemůžu..
Když mi byl rok a půl, odebrali mě rodičům.. Chtěla si mě vzít do péče teta, ale té řekli, že není přímý příbuzný
( táty sestra ), proto to nikdy nepochopím. A tak si mě vzala babička s dědou. Jako dítě jsem byla šťastná, měla jsem snad vše na co jsem si vzpoměla a přitom se mi nos nezvedl.
Byla jsem šťastná, protože táta byl vždycky a každý den se mnou. Sice se snažil najít mi "mámu" ale nikdy to žádná se mnou prý nevydržela nebo jemu ublížila.. (Podvedla, furt jen lhala) A měl jich celkem dost.
Školka, každý ví, jak je to tam úžasné. Hned bych se vrátila. A nebo alespoň brášku(bratrance).Vždy když přišly velké letní prázdniny, znamenaly příjezd jeho. Vždy jsem se totálně těšíla na 2 měsíce s ním. Buď byl on u nás a nebo já u něj.
Lidi, museli by ste vidět tu kazetu. My jsme byli nerozlučná dvojka. Pamatuji si, jak hrál za mě druhé kolo Maria, protože jsem se bála toho ohně. Seděla jsem v křesle a on u pc.. Ječela jsem na něj ,, Vláďo spadneš, spadneš, já se bojím" Nebo když jsme rozbili dvěře od baráku (to sklo v nich ) nebo sklo od skleníku. Hraní na písku, hraní se stavebnicí, že on je šerif.
Dokonce si se mnou hrál i s panenkama nebo s autíčkama. Bylo to úžasný.. Já věděla, že mu mohu vždy věřit, jako on mě.
Roky plynuly, ale dál a my rostli s ním. Už to nebyly hračky, ale jeho mluvení o sexu. Ano, díky němu už jsem v 5ti věděla co to je :) Ale neřešila jsem to, abych pravdu řekla. Pořád jsem měla raději panenky. Nebo hraní na poldy a zloděje či na čajovny.. ,,Čajovna u Šnečků" jeho a má byla ,,Čajovna u dvou růží" Bylo to, protože jsme pořád pili čaj a pořád docházel i z těch termosek.
Přišli první tábory, na kterém jsme vydrželi sotva týden, později přišel další .. A další a už jsme se o velké nevídali tolik.
Bylo mi asi 10let, když jsme byli u tety na pronajaté zahradě v Chomutově. Bráška chodil s jednou slečnou z vedlejší zahrady a ona měla brášku. No, a nějak nás dali dohromady. Ale umíte si představit vztah v 10ti ? Mě bylo 10 a jemu 8 (myslím) No, prostě jen ručičky a pusinky. :D Směju se do teď .. Hlavně, jak sem dělala strašně zamilovanou :D...
V tu dobu, už měl táta bohužel jeho "skvělou" přítelkyni, kterou prostě nemám a nikdy mít ráda nebudu. Může si za to sama.
Ale k tomu se ještě dostanu.
Ve 13cti přišel další kluk. Ano, to byla moje hrozně velká láska. Úplně první velká. Kdy jsem poznala co to láska je. A co znamená v ní zakopnout a spadnout na dno. Jmenoval se Dan a bydlel pár kilometrů ode mě. Poznala jsem ho přes kamarádku, se kterou bohužel chodil. Chodil s ní asi měsíc, ale v mezitím, jsem s ním chodila ven a byli jsme prostě hodně dobří kamarádi. Jenže ve mě se to převrátilo a já se zamilovala. Dlouho jsem to skrývala, ale ten den (pátek), když se kamarádka rozhodla za ním jet, tak jí dal přede mnou konec. Prostě šok a síla. Já nevěděla za kým vlastně jít. Prostě jsem si sedla a nemíchala se. Nevydržela jsem, jak se hádali, tak jsem šla nejdříve za ní a pak za ním. Jenže to byla chyba. Když jsem šla za ním, kamarádka utekla někam a my dva jsme jí šli hledat. Nevím do teď, co to do mě vjelo, ale řekla jsem mu do očí, že tohle nezvládám, že prostě ho miluju... Už si nepamatuji, co mi na to řekl, ale vím, že večer mi napsal, že už žádnou slečnu nechce. Ale do rána se mu změnil názor. V sobotu mi mi napsal, že bychom to spolu mohli tedy zkusit.
Byla jsem úplně ,,hotová" prostě šťastná. Chodili jsme spolu asi 14 dní a já zjistila, že se na intru líbal s jinou. Dobrá, tohle jsem přežila, přes ty mé růžové brýle první velké lásky. Asi po dalších 14cti dnech jsem zjistila, že to udělal zas. Já už to nemohla vydržet. Probrečela jsem noci, i když nebylo nic víc jak pusa. Musíte uznat. Bylo mi 13náct.
Týden mi pořád psal, že mě miluje, že mě chce zpět atd.. Já o něm nechtěla ani slyšet, ale 2 šanci si zaslouží každý. Dala jsem mu 2 šanci.. Trvala asi 2 týdny a pak opětovné zjištění. Chodí s jinou. Nenáviděla jsem ho. Milovala jsem ho. Nejhorší kombinace. Nikdy jsem nezapoměla. Přísahala jsem, že jinýho nechci. Že všichni jsou lháři apod. Nechtěla jsem vidět a bavit se s jiným. Nechtěla..!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl si tu?

/Klik/ 100% (55)

Komentáře

1 DeRoss DeRoss | Web | 26. května 2013 v 17:54 | Reagovat

Ten konec  článku mě mrzí :) .... Jo taky jsme z vesnice ,ale jsme mladší než ty :( A lásku jsem zažila i když né takovou ajko ty , že by mi někdo psal, že mě miluje .... JEnom takovou platonickou aniž by o mě ten někdo věděl .... :) A nikomu to takhle neubližuje

2 Natt* Natt* | Web | 26. května 2013 v 18:49 | Reagovat

Moje první opravdová'láska' taky nedopadla moc hezky:) Jinak se mi hrozně líbí tvoje příjmení:D Každopádně, já zas žiju bez otce, vůbec si ho nepamatuju, nekomunikuje semnou, nic.. Co mi mamka trošku řekla, tak to taky nebyl super chlap.:)

3 Natt* Natt* | Web | 26. května 2013 v 22:02 | Reagovat

Děkuju:) Věřím. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama