Lyžařský kurz na Božím Daru

22. ledna 2014 v 10:34 | PeťuŁA - 17 let |  Story of my life
Bylo 3 ledna večer a já si v hlavě říkala, že se mi nikam nechce. Představa, že bych měla být týden se svou třídou mě děsila. Představa, jak to bude přísný režim a další. Šla jsem spát kolem druhé ráno 4 ledna, protože jsem nemohla usnout, pořád si říkala, že jsem neměla říct, že chci jet.

6:00 - začal mi příšerně zvonit budík, nechtěla jsem vstávat a ještě víc se mi chtělo spát, měla jsem špatnou náladu a říkala, že musím to zvládnout, bylo mi blbě z toho pocitu, že nikam nechci.
8:00 - Sedím v autobuse se svou spolužačkou a přemýšlím, že by to mohlo být skvělé. Už jedeme. Jeli jsme přes Karlovy Vary na Boží Dar do naší chaty jménem Dandie. Moje představy byli různé. Třeba ,,večerka v 9 hodin? To nemyslí vážně, já nedokážu usnout tak brzy" Po půl hodině cesty jsem myšlenky vypustila z hlavy a vzala si sluchátka s tím, že jsem poslouchala písničky stylu Kali a Dominika Mirgrova ,,Je koniec" a další. Nakonec jsem si pustila mého největšího idola a vzora RAEGA! Dokázala jsem se uklidnit a přestala myslet na to špatné. Prostě úplné vypuštění všeho. Odjela jsem od Rakovníka, tak ať to zlé v Rakovníku zůstane. Pojedu přeci s čistým štítem a týden si užiju i kdyby měl být sebe horší.
Asi v 9:45 jsme dorazili na místo. Odnosili cestovní tašky, kufry a lyže do chaty. Přišli jsme do první místnosti. Do tzv. "lyžárny" Poté jsme si rozdělili pokoje. Byla jsem s mojí spolužačkou, se kterou sedím skoro na všechny předměty a s dalšími dvěma, se kterýma nejsme zrovna nejlepší kamarádky. Nic ve špatném proti nim, ale prostě nerozumíme si. Jen, když je téma škola. Ve vedlejším pokoji byli taktéž holky, které mám ráda. Pokoje jsme měli v patře. Vybalili jsme si věci do skříní, šli na oběd, samozřejmě tím, že to byl první den a zrovna jsme přijeli, tak byl k obědu párek s chlebem. Kuřárnu jsme tam měli taktéž. Odpoledne šli spolužáci, kteří lyžovali na sjezdovku "Neklid" Nás 6 (myslím) kteří jsme tam jeli, abychom nerušili partu a na procházky, tak jsme se šli podívat za nimi. Bylo i teplo, jen to dosti foukalo. Sjezdovka byla spíše zmrzlá a šlo se na ní lyžovat jen tak tak. Proto mi "chodci" jsme si šli sednout na horkou čokoládu, svařák, kolu, čaj do blízké hospůdky, která je přímo na "Neklidu" Když jsme se vrátili, tak jsme se bavili, bavili, domlouvali program na další den, službu kdo pomůže každý den kuchařce s nádobím atd. Typický první den.


Druhý den jsme vstávali asi v půl 8, kdy byla snídaně. Ano, v mém případě 5minut před snídaní a jít na snídani v pyžamu, najíst se a jít zpět do pokoje a jít si vyčistit zuby atd. Dopoledne šli lyžaři opět lyžovat a my "chodci" šli na "Ježíškovu cestu" Myslím, že má asi 15 stanovišť, nevím přesně, protože jsme došli ke druhému a šli jsme zpátky na chatu. Ano, šla s námi od našeho třídního máma. Odpoledne jsme se šli projít po Božím daru, ukázat si obchody, pak další sjezdovku, na jméno si teď za boha nemohu vzpomenout. Je to malá sjezdovka přímo v Božím Daru. Třídní učitel nám poradil dobré cukrárny, a, že máme rozchod a podobně. Večer jsme měli přednášku o lyžování, pádech a já čekala netrpělivě, až dá Raego nový videoklip na youtube. Videoklip s názvem "Štěstí" Stále byla zdlouhavá přednáška, která mimochodem nikoho nebavila. Bylo 6h večer a Ray dal na fb už odkaz s videoklipem. Byla jsem neuvěřitelně netrpělivá, protože už jsem fakt chtěla jít k NB a podívat se na videoklip. Ano, přednáška skončila do 5ti minut a já sprintovala po schodech a hned zapínala fb a klip. Kdokoli, kdo přišel k nám do pokoje, musel držet pusu, protože jsem chtěla mít fakt klid na videoklip a dát ho na fb stránku, blog a další. My jsme celý týden strávili tak, že když jsme měli odpoledne volno, tak jsme u mě na pc koukali na filmy. Postel pro dva lidi byla najednou nafouknutá. Místo dvou lidí najednou 6holek. Byla sranda, ani jsme nestihli zkouknout všechny.

Třetí den: My jako chodci dostali úkol jít pěšky na Klínovec. Protože "lyžaři" jeli ráno skibusem. Vyráželi jsme asi ve čtvrt na 10. Šli jsme přes Německo. Přes takové menší městečko, kde bylo pár sjezdovek. Město se jmenovalo Oberwiesenthal. Po cestě na Klínovec jsme se ještě zastavili v restauraci pod Klínovcem. Když jsme došli na Klínovec, tak už jsme jen čekali na skibus, že pojedeme s lyžaři zpět. Musím se pochlubit, náš pokoj měl nejlepší večerní program z celého týdne. Všichni se smáli, a když skončil program, všichni měli vánoce z "nalitého" třídního, který to opravdu na večerním programu s písní "Lady Karneval" rozjel. Další dny jsme chodili znovu na procházky, hráli fotbálek, ping pong nebo se dívali na filmy. Byla zábava a musím říct, že jsem to doopravdy nečekala a rozhodně jsem nečekala, že uvidím opilého třídního. (Smích)

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama